Camargue 2012

Oblast Camargue se rozkládá na ploše 145 300 ha na jižním pobřeží Francie mezi Languedoc-Roussillin, Povence a Středozemním mořem. Ve středu oblasti se nachází Parc Régional de Camargue. Už samotný příjezd do kraje Camargue je kouzelný, projíždíte malebnými kamennými vesničkami, které jsou lemované lány Levandule. V severní části Camargue najdete úrodnou zemědělskou půdu s políčky vyhlášené Camaguské rýže. Na jihu vás pro změnu uchvátí kromě nádherné přírody také mělké saliny, kde se dodnes těží sůl. Camargue ohraničují dvě ramena řeky Rhône. Na východě se jedná o větší rameno Grand Rhône a na západě o menší Petit Rhône. Na jihu se rozkládá Středozemní moře. Na severu sousedí s městem Arles. Největší jezero parku je nazvané Étang de Vaccarès a přijímá vodu ze tří velkých kanálů a rýžových polí. Camargue je proslulý množstvím Plameňáků růžových (Phoenicopterus ruber), jedinečnými bílými koňmi “Camargský kůň (Equus ferus caballus)” a chovem statných černých býků, kteří jsou určeni pro koridu. Mimo to je také domovem četné řady dalších živočichů. Díky místní fauně a flóře mi kraj Camargue naprosto učaroval.

Park Camargue zabírá plochu 850 km² a je také zároveň biosférickou rezervací UNESCO. Velká část Parc Régional de Camargue, který získal status národní park v roce 1982, je ponechán přírodnímu vývoji a je veřejnosti nepřístupný, (přibližně jedna jeho třetina) se nalézá pod vodou v podobě jezer, bažin a mokřadů. Jelikož bažiny podléhají středomořskému klimatu, některé z nich v létě vysychají. Již v roce 1927 se stala delta řeky Rhôny s centrální slanou lagunou Étang du Vaccarès národní přírodní rezervací. Díky své ekologické rozmanitosti je delta řeky Rhony rovněž zahrnuta do Natura 2000.

 Ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus)

FAUNA A FLÓRA

Tato největší evropská delta hostí více než 2000 rostlinných a živočišných druhů. Faktem je, že se zde vyskytuje zhruba 400 druhů ptáků, což je cca 60 procent francouzské ptačí populace. Camargue je jedním z posledních evropských hnízdišť Plameňáků růžových (Phoenicopterus ruber). Podle odhadů jich v této oblasti žije 10 až 20 tisíc párů, kteří hnízdí na zemi ve velkých koloniích. Z bláta a hlíny si staví hnízda která připomínají homoli. Samice hnízdo vymodeluje zobákem a snáší do něj obvykle jedno, vzácněji dvě bílá vejce. Rodiče mláďatům potravu vyvrhují přímo do zobáku. Mláďata jsou krmena několik měsíců, dokud se jim nevyvine vlastní filtrační aparát. Po zhruba 65 dnech se učí létat a následují rodiče na krátké vzdálenosti. Od druhého roku života pomalu získávají mladí ptáci své typické růžové zbarvení.

Kromě Plameňáků růžových zde nejčastěji potkáte Volavky popelavé (Ardea cinerea), Volavky bílé (Egretta alba), Volavky červené (Ardea purpurea), Volavky rusohlavé (Bubulcus ibis), Volavky stříbřité (Egretta garzetta), Husy velké (Anser anser), Husice liščí (Tadorna tadorna), Tenkozobce opačné (Recurvirostra avosetta), Čápy bílé (Ciconia ciconia), Rybáky malé (Sterna albifrons), Rybáky obecné (Sterna hirundo), Bukáčky malé (Ixobrychus minutus), Kormorány velké (Phalacrocorax carbo) čí Konipasy (Motacilla) a v neposlední řadě i několik druhů racků.

 Plameňák růžový (Phoenicopterus ruber)

Camargský kůň (Equus ferus caballus) je velmi originální, přirozeně vzniklé plemeno, polodivkých bílých koní, žijící volně ve stádech. Camargský kůň je přizpůsoben životu v bažinatém terénu, dovede se znamenitě pohybovat po zaplavených plochách a výborně plave. Musí se spokojit se slanomilnou vegetací jako jsou, tvrdé trávy, rákos a slanobýl. V jejich stádech je vůdčím zvířetem hřebec, který vyhání mladé hřebečky ze stáda ven, coby nastávající konkurenci. Tito odehnaní hřebci se spojují do malých skupin, v nichž žijí až do doby, kdy dospějí a kdy jsou schopni vybojovat si vlastní stádo klisen. Při těchto divokých soubojích nastávajících v době, kdy jsou klisny v říji, jsou hlavními zbraněmi hřebců kopyta a zuby. Koňe mají vrozené vlohy k práci s býky, kteří se zde chovají k zápasům. Dnes také koně slouží i k rekreační jízdě turistů.
Kromě zmíněných ptačích obyvatel, koní, divokých byků, můžete v Camrgue spařit také Nutrie říční (Myocastor coypus), vodní hady, želvy a výjimečně také divoká prasata, jezevce a rosničky. Dále se zde můžeme setkat s velkým množstvím hmyzu. Za zmínku stojí hlavně nejdivočejší komáři ve Francii se kterými přijdete do styku zejména pokud se vydáte na pěší tůru mezi bažiny. Květena Camargue se musela přizpůsobit vysokému obsahu soli, v bažinatých oblastech převažuje rákosí, které se používá pro stavbu střech u typických místních domků. Hojně se zde vyskytuje Tamaryšek (Tamarix) a lány Levandule lékařské (Lavandula angustifolia).V blízkosti břehů Rhôny najdeme nejčastěji Topoly, a Jilmy.


Kdy je nevhodnější doba park navštívit?
Pokud chcete pozorovat nebo fotografovat ptáky přímo při páření, doporučuji zvolit k návštěvě oblasti Camargue jaro. Jaro ale není jediné období, kdy je v této oblasti co spatřit. Od jara do podzimu je zde k vidění velké množství hnízdících ptáků. Za zmínku stojí zejména měsíc srpen, kdy můžete pozorovat mladé ptáky, kteří vylétli z hnízd, honí rodiče po stromech žadoní o potravu. Toto je vskutku velice impozantní podívaná. Mláďata divoce mlátí křídly a za velkého křiku se snaží odstrčit sourozence od rodiče aby chutné sousto bylo jeho.

 Camargský kůň (Equus ferus caballus)

Kde hledat ptáky?

Ptáky potkáte v oblasti Camargue takřka na každém kroku. Volavky postávají nedaleko cest, nebo loví uprostřed rýžových polí. Hejna Plameňáků růžových jsou k nalezení skoro na každém jezeře. Pokud se vydáte do nitra parku. k velkým jezerům de Galabert a Fangassier, zastavíte se a budete pozorovat hladinu neunikne vám krom nepřehlédnutelných plameňáků kteří neustále v menších hejnech přeletují nad jezery, spatříte i další ptačí obyvatele jako jsou drobní Kulíci mořští (Charadrius alexandrinus), kteří v bahně hledají potravu, nebo menší hejna Tenkozobeců opačných (Recurvirostra avosetta). Kteří typickým pohybem ze strany na stranu s pootevřeným zobákem pohybují ve vodě nebo v řítkém bahně a po hmatu hledají potravu. Také nepřeslechnete pískající černobílé Ústřičníky velké (Haematopus ostralegus). Rovněž můžete z několika metrů pozorovat Rybáky při lovu. Ptáci kolibříkuji nad vodou, když vidí rybku padají střemhlav dolů. U jezera de Galabert jsem každý den fotografovala několik druhů Rybáků lovících vedle sebe, kteří se haštěří o nejlepší místo. K lovu mají dokonale přizpůsobené tělo ve tvaru kapky a dlouhá, úzká křídla. Hnízdí v menších koloniích na písčitých březích v celé Evropě. Rybákům se někdy přezdívá Mořská vlaštovka.

 Plameňák růžový (Phoenicopterus ruber)

Nedaleko přímořského městečka Saintes-Maries-de-la-Mer se nachází ornitologický park. Pokud byste ho chtěli navštívit, zaplatíte za vstupné 7 EUR. Na tomto krásném místě můžete nerušeně pozorovat z bezprostřední blízkosti Plameňáky růžové, ale i Volavky popelavé (Ardea cinerea) a Volavky bílé (Egretta alba), které mají krásné ladné a štíhlé tělo dlouhý krk a nohy, špičatý zobák. Volavky jsou poměrně bojovní a agresivní ptáci. Bojují mezi sebou o potravu, o výhodná místa na krmení, na hnízdění. I ptáčáta na hnízdě většinou utlačují menší a slabší sourozence. Jsou to dobří letci, dokáží uletět velké vzdálenosti. Přes den se pohybují v menších skupinkách nebo i jednotlivě. K večernímu hřadování se slétají a vytvářejí velká hejna. Volavky loví obojživelníky, plazy, hmyz, ryby, malé savce a ptáky. Prochází se v mělké vodě a hledají živočichy, kteří prchají před jejími kroky. Někdy jen tiše vyčkávají na jednom místě a pak uloví kořist prudkým úderem zobáku. Často okrádají menší volavky o potravu a ukradená kořist, tvoří vysoké procento v jejich jídelníčku. Mláďata vyvádějí jednou ročně. Samci mají svá teritoria, která si obhajují. Hnízdo bývá nejčastěji postaveno na stromech. Tyto volavky hnízdí v koloniích i s jinými druhy vodních ptáků. Samice snáší 3-5 vajec, na kterých se při sezení střídají oba rodiče. Mladé ptáky krmí oba rodiče vyvrhnutím potravy do krku mláděte. Později přinášejí potravu v zobácích a ptáčata ji polykají v celku. Ibisi posvátní (Threskiornis aethiopicus) jsou společenští ptáci a zdržují se ve větších hejnech. Loví zahnutým zobákem drobné živočichy ve vrstvách bahna v mělké vodě korýše, měkkýše i larvy hmyzu, kroužkovce, pavouky. Občas uloví i žábu, plaza nebo pozře mrtvou rybu. Hnízda si staví na stromech, v keřích i na skále. Hnízdí v koloniích často i s jinými ptáky, například s kormorány a volavkami. Samička snáší 2-4 vajíčka, z kterých se líhnou po 28-30 dnech ptáčata. Déle zde najdete Volavky stříbřité (Egretta garzetta), Volavky rusohlavé (Bubulcus ibis), Kvakoše noční (Nycticorax nycticorax), Pisíky obecné (Actitis hypoleucos), Pisily čáponohé (Himantopus himantopus) a několik druhů Rybáků. Pozornému návštěvníkovi neuniknou ani Rákosníci (Acrocephalus) a další drobní ptáci, kteří se mrštně pohybují v hustém rákosí. V parku jsou vybudované pozorovatelny, kde je možné nerušeně pozorovat a fotit. Na několika ostrůvcích najdete hnízdištní stromy plné mláďat. Doporučuji v parku vydržet až do západu slunce, protože těsně před západem můžete pozorovat cca padesátihlavé hejno plameňáku, které se vznese a odletí na nocoviště. V parku zůstávají přes noc pouze zranění ptáci, kteří nejsou schopni letu.

Volavka popelavá (Ardea cinerea)

V oblasti je nejlépe se pohybovat autem, hlavní cesty jsou asfaltové, ale cesty vedoucí do nitra parku jsou jen hliněné na které je zákaz vjezdu bez 4x4, ale místní to nedodržují. Džíp je výhodou. Krásné jsou i pěší tůry kterých tu najdete desítky kilometrů, podél centrálního jezera až na pláž ke Středozemnímu moři. Pokud se nechcete vydat pěšky nebo na kole, můžete si zaplatit projížďku na koni, takřka na každem kroku najdete stáje kde vám koně zapůjčí. Pokud do oblasti necestujete autem je zde možnost zaplacení hodinové projížďky parkem - takzvané safari, ale je to hodně drahé cca 40EUR za osobu a neuvidíte zdaleka to, co když se vydáte sami. V informačním centru v Saintes-Maries-de-la-Mer dostanete podrobnější mapku oblasti. Krásná je také plavba lodí do delty řeky Rhôny, na březích můžete vidět býky jak lenoší na pláži, stáda koní a vodní ptáky. Lodě odjíždějí několikrát denně z městečka Saintes-Maries-de-la-Mer a lístek stojí 10 EUR.


Kromě přírodních krás v oblasti naleznete krásné písčité pláže vhodné ke koupaní. Zdejší pláže jsou vhodné i pro kaiting. Ve městech je vždy bohatý program pro turisty. Trhy, koncerty, býčí zápasy, galerie a mnoho dalších zajímavostí. Za zmínku stojí město Avignon s překrásným mostem (Pont Saint-Bénezet), který je nejznámější památkou a symbolem města, jehož čtyři dochované oblouky (z původních dvaadvaceti) končí v polovině řeky Rhôny. Je zapsán na seznamu UNESCO, rovněž tak i gotický Papežský palác, byl v letech 1335-1430 rezidencí papežů a vzdoropapežů.

 Volavka stříbřitá (Egretta garzetta)